Svět se za několik posledních měsíců hodně změnil, a my bychom se neměli vracet zpět tam, kde jsme byli. Místo toho musíme jít kupředu po cestě, která kombinuje ekonomické stimuly s pravidly založenými na boji proti změnám klimatu. Pokud tak budeme činit, nelze vynechat budovy. Budovy jsou klíčovým faktorem pro udržitelnou budoucnost, podílejí se téměř 40% na globální spotřebě energie a z 1/3 na globálních emisích skleníkových plynů. Proto je nutné se budovami zabývat, jedině tak můžeme směřovat k bezuhlíkové budoucnosti. Zlepšení energetické účinnosti budov představuje jednu z nejefektivnějších cest ke snížení emisí CO2 a ke splnění cílů Pařížské dohody.
Budovy jsou klíčem k obnově ekonomiky
Investice do energetické účinnosti budov mohou v oblasti stavebnictví vytvořit 9 - 30 pracovních míst na každý proinvestovaný milion dolarů. Tyto investice mají navíc rychlý nástup efektu.
Výhody zaměření na budovy se neomezují jen na splnění klimatických cílů a úsporu nákladů. Tento sektor může udržet a vytvářet pracovní místa a urychlit oživení ekonomiky. V roce 2019 na investicích do stavebnictví záviselo 220 milionů pracovních míst, což je 7% globální zaměstnanosti. V roce 2020 hrozí nebo již došlo z důvodu pandemie ke ztrátě více než 25 milionů pracovních míst. Investice do energetické účinnosti budov jsou nižší přibližně o 15% oproti roku 2019, kdy činily 150 miliard USD.
Tuto situaci již známe. Po globální krizi v roce 2008 byl ve Spojených státech spuštěn stimulační program, zaměřený na renovaci budov. V rámci tohoto programu bylo vytvořeno více než 200 000 pracovních míst. To ukazuje, že politická rozhodnutí mohou aktivovat místní hodnotové řetězce a mít podpůrný efekt pro následné ekonomické zotavení a udržitelný rozvoj životního prostředí.
Každá ušetřená tuna emisí CO2 pomůže klimatu, zároveň však sníží účet za energie a uvolní peníze na oživení ekonomiky.
Tak kde začít? U efektivního vytápění a chlazení, které stojí za 80% energetické spotřeby budov. Technická řešení jsou již na trhu k dispozici, takže jde jen o to, začít co nejrychleji s jejich implementací. Optimalizace systémů vytápění, chlazení a klimatizace budov může vést až ke 30% úsporám energií s návratností investice v horizontu 2 - 4 let.
Hlavní výzvou — a zároveň příležitostí — jsou již existující budovy. V rámci EU předpokládáme, že v roce 2050 bude stále stát 9 z 10 dnes existujících budov. To znamená, že musíme zásadně urychlit stávající míru renovací s využitím velkého množství dnes dostupných energeticky účinnějších řešení. Mnohá z těchto řešení budou mít okamžitý efekt na spotřebu energie a následná vyúčtování. Také uvolní prostředky pro další strukturální intervence - tzv. „stage deep renovation“.
Zlepšení energetické účinnosti jednotlivých budov není to jediné, co lze dnes dělat. Budovy můžeme vnímat jako jednotlivé body v rámci celého energetického systému. Efektivní a chytré budovy umožňují použití chytrých integrovaných energetických systémů, které běží z velkého podílu na obnovitelné energii. Inteligentní řešení správy poptávky a zvýšená energetická účinnost otevírá cestu k novým udržitelným zdrojům energie, jež potřebujeme pro bezuhlíkové vytápění a chlazení.
Můžeme například recyklovat nadbytečné teplo ze supermarketů a datových center a použít jej pro vytápění budov prostřednictvím sítí dálkového vytápění, například s využitím velkých tepelných čerpadel.
Jak na to
Víme, že máme obrovský potenciál pro lepší oživení ekonomiky z pohledu lidí i celé naší planety. Co nyní potřebujeme, je přimět všechny k okamžité akci a stanovit konkrétní a ambiciózní akce a cíle.
Mezi klíčové úkoly nyní patří nastavení minimálních standardů pro ambiciozní energetické cíle s ohledem na nové i stávající budovy, včetně implementace koordinované renovace budov. V dnešní době je míra globální renovace méně než 1%. Je nutné tuto míru zvýšit na 3 % a maximálně tak využít potenciál energetické účinnosti těchto renovací. Jde například o předložení požadavků pro optimalizaci technických systémů budov a následné nasazení „chytrých“ řešení. Zároveň se musíme dívat nejen na jednotlivé produkty, ale také na systém jako celek. Musíme vnímat nejen budovy, ale také celý energetický systém, jehož jsou budovy součástí. V případě využití dálkových systémů budeme moci nasadit řešení, která budou vzájemně propojená a umožní tak skutečnou integraci jednotlivých sektorů.
Abychom však mohli celý proces urychlit, je nutné zajistit a správně adresovat financování. Jde mimo jiné o vývoj modelů financování pro retrofity, kde vzniká potřeba obchodních inovací. Takto můžeme stimulovat ekonomiku a realizovat klimatické akce s rychlým efektem.
Příležitost je tu, stejně jako impuls ze strany EU, která v rámci Zelené dohody podniká konkrétní kroky. Nejde jen o akce Renovační vlna či Integrace energetických systémů, ale třeba také o revizi Směrnice o energetické účinnosti, Směrnice o obnovitelných zdrojích energie a Směrnice o energetické náročnosti budov z hlediska jejich vhodnosti pro dnešní účely. Přichází dosud nevídaná příležitost pro ambiciózní a holistické přístupy. Nyní můžeme provést revizi všech složek energetického systému a vytvořit jej nově a lépe. Navíc přichází doba opatření pro oživení po pandemii onemocnění covid. Tato opatření jsou na úrovni EU i jednotlivých států v duchu zeleného restartu. Je proto jasné, že nyní je ta správná chvíle pro ambiciózní plány a standardy pro další vývoj budov a následnou transformaci sektoru stavebnictví, která urychlí zotavení nejen naší ekonomiky, ale také klimatu. Udělejte s námi Zelený restart.
