E-mobilita podporuje různá odvětví

úterý 2. února 2021

Pokud by temný mrak COVID-19, který se po většinu roku 2020 vznášel nad světem, měl stříbrnou podšívku, pak by to bylo snížení emisí CO2 způsobené společenskými blokádami po celém světě. Odhaduje se, že v roce 2020 bylo do zemské atmosféry uvolněno o 7% méně CO2 ve srovnání s rokem 2019, a to díky snížené aktivitě celého lidstva, způsobené omezením cestování, prací z domova, uzavřením restaurací a prakticky nulovým nočním životem atd.

Následkem toho, že nebyla možnost, ani místo, kam cestovat, lidé přestali jezdit auty a letadla nevzlétla. V časech, kdy byl COVID-19 nejsilnější a většina světa byla pod lockdownem, se emise z dopravy snížily na polovinu. Do konce roku byly celkové emise ze silniční dopravy stále o 10% nižší a u letecké dopravy dokonce o 40% nižší, než v roce 2019.

 

Od té doby, co na konci roku 2015 přijalo 196 zemí Pařížskou dohodu, došlo pouze k nárůstu emisí CO2, přestože nárůst v letech před jejím podepsáním byl nižší. Rok 2020 byl prvním rokem, kdy došlo ke skutečnému poklesu. Pandemie jasně dokázala, že i když změny lidského chování mají dopad na úrovně emisí CO2, nejsou zdaleka dostatečné, pokud chceme udržet nárůst teploty na hodnotě 1,5 °C stanovené v Pařížské dohodě. Vzhledem k tomu, že se svět prakticky zastavil avšak snížení emisí je pouze o 7%, je zapotřebí něco radikálnějšího, abychom dosáhli cílů Pařížské dohody. Ať se na to podíváme jakkoli, je jasné, že potřebujeme „technologickou úpravu“.

Potenciál přechodu na elektronickou mobilitu

Odvětví dopravy představuje přibližně čtvrtinu celkových světových emisí CO2. Zpráva připravená společností Navigant pro společnost Danfoss uvádí, že pokud by všechny městské oblasti v Evropě, Číně a USA elektrifikovaly svou soukromou a veřejnou dopravu, přispěly by 28% k dosažení cíle Pařížské dohody. Přidejme k tomu zlepšení kvality ovzduší, které by vyplynulo z úplného opuštění vozidel na fosilní paliva: Světová zdravotnická organizace odhaduje, že znečištění ovzduší je odpovědné za 6,5 ​​milionu předčasných úmrtí každý rok – to je další dobrý důvod, proč udělat elektronickou mobilitu ústředním prvkem nezbytným pro zelený přechod ekonomiky.

Když už mluvíme o ekonomice; Organizace Transport & Environment spočítala, že přechod na elektronickou mobilitu má potenciál vytvořit do roku 2030 více než milion nových pracovních míst a to pouze v EU. Spolu se zaváděním energeticko-elektrických technologií, je třeba budovat a udržovat nabíjecí infrastrukturu, výrobu baterií, výrobu elektrických pohonných jednotek, rozšiřování kolejí atd.

Protichůdné argumenty uvádějí, že přechod na bateriovou a elektrickou dopravu nebude mít žádný vliv na uhlíkovou ekonomiku, protože produkce emisí bude pouze přenesena do elektráren, které vyrábějí energii pro napájení baterií. To by samozřejmě byla pravda, pokud předpokládáme, že svět zůstane poháněn fosilními palivy. Umístění elektronické mobility do středu dění přechodu k zelené ekonomice vyžaduje současný přechod k výrobě energie bez fosilních paliv.

Optimalizace výroby energie bez fosilních paliv a integrace odvětví

Překážkou v přechodu na obnovitelnou energii je počasí. Nečinné turbíny, které by mohly generovat megawatty čisté energie, můžeme na větrných farmách zahlédnout až příliš často, a to jednoduše proto, že poptávka po elektřině neodpovídá povětrnostním podmínkám. Strategie pro optimalizaci využití energie z obnovitelných zdrojů spočívají buď v uskladnění vyrobené energie za větrných a slunečných dnů, nebo ve vytvoření flexibilní poptávky.

V zásadě platí, že čím více sektorů můžeme napájet ze sítě, tím lépe můžeme využívat zelenou elektřinu generovanou větrem a sluncem. Když je to možné, umožnňuje dnešní pokročilá AC drives technologie flexibilní využití zelené elektřiny. Například v okresním vytápění a chlazení s možností ukládání v nádržích na horkou nebo studenou vodu pro použití v době, kdy zelená elektřina není k dispozici. Stejně tak lze přebytečnou zelenou elektřinu směrovat do průmyslových procesů  a do odvětví dopravy, které absorbuje více vyrobené zelené energie a využije skutečnou kapacitu. Akumulátorové lodě, trajekty, lodě, auta a autobusy se mohou z velké části dobíjet během noci, kdy mají dodavatelé elektřiny obvykle přebytek energie, protože spotřeba je nízká.

Pandemie covid-19 ukázala, že jako společnost jsme schopni přijmout okamžitá, radikální opatření, abychom se vyhnuli globální katastrofě. Nechť je to inspirace k urychlení udržitelného růstu a zavedení nových technologií, šetrných ke klimatu, pro zelený restart společnosti.